Syndrom prezentace naruby
aKB píše o tom, že za pět minut usne u každé prezentace (syndrom prezentace). Nedávno se mi v Japonsku stal podobný případ. Ale jaksi naruby:
Měl jsem přednášku pro našeho japonského partnera, stejnou prezentaci jsem předváděl ten den popáté, byl jsem strašně unavený ze změny času (viz jetlag), japonští posluchači nehnutě naslouchali, na plátně se promítaly podobné obrázky ...
... v místnosti bylo ticho a šero, tlumočnice tlumočila a mě se chtělo strašně, ale strašně spát. Začaly mi padat víčka, dělal jsem větší a větší přestávky ve větách. A tak chybělo jenom málo a usnul bych uprostřed vlastní prezentace. Příště si sebou určitě vezmu sirky pod oční víčka...
3 Comments:
Když jsme na fakultě měli přednášky o kultuře komunikace a umění prezentovat, říkal nám přednášející (mimochodem skvělý, dodnes vzpomínám), že vrcholem umění prezentátora, jakési absolutní mistrovství je, když při vlastní prezentaci usne. Jste blízko :-)
Docela se bavim odhadovanim, co bylo puvodne napsano v anglicke prezentaci.
Vubec bych se napr, nedivil, kdyby si prumerny japonec pod slovy BIJINESSU SAABISU (druha radka v sedivem obdelniku) nepredstavil ony otrocky prepsane "business service", ale "business sleva". Ale je pravda, ze pro "services" (ty pocitacove) opravdu tohle slovo pouzivaji, jenom konotace jsou trosku jine.
Stejne je ale sila, kdyz je 95% slajdu neprelozeno a nechano v anglictine... vitejte v technickych zargonech, kterym nerozumi ani prekladatel a tak je radsi vubec nepreklada.
pekne. kdysi davno v prazskych dobach jsem tlumocila skoleni o sitich, byli tam jen 2 lidi - skolitel, posluchac a ja, sedeli jsme ve stinnem cubicle, bezela jedna zkratka za druhou, a mi se nekolikrat podarilo upadnout do mikrospanku. Na to se neda zapomenout.
Okomentovat
<< Home